5. Rybníky městské, hradní, zámecké…

„Z radčických kopců se k jihu sklánějí svahy bývalých vinic do široké kotliny rozsvícené hladinami rybníků pod modrou hradbou šumavských hor, kde pod vysokým nebem mezi vodami, loukami a oranicemi vztyčilo vznosnou kolmici věže staré městečko, nazývané odpradávna podle rozlehlých vod Vodňany …“
(L. Stehlík, Země zamyšlená II, 1986, s. 73)

Rybochovná funkce rybníků bývala ve středověku často spojena s funkcí obrannou, kdy vodní dílo vhodně doplňovalo systém hradeb měst, tvrzí nebo hradů a s funkcí zásobní, jako zdroj pitné vody a vody nutné při hašení požárů. V jižních Čechách je příkladem prvním rybník Vajgar v Jindřichově Hradci, druhým Jordán v Táboře. Kombinací obou, obohacených o fukci reprezentativní, je třeboňský Svět, vybudovaný Jakubem Krčínem přesně na 49. rovnoběžce, pro pány z Rožmberka, jehož realizaci „odneslo“ v pravém slova smyslu tehdejší třeboňské Svinenské předměstí. Cykloprojížďka kolem dvousethektarového Světa od sochy slavného rybníkáře na hrázi, je velkým turistickým „tahákem“ a málokdo vzpomene původního názvu rybníka, Nevděk. O Vajgaru se mluví již od roku 1399, s názvy Velký, Hradní, Městský nebo Zámecký. Dnešní neobvyklé jméno však vzniklo až v 17. století z německého názvu pro rybník : weiher. Jordán byl zbudován o sto let později v centru Tábora jako zdroj pitné vody a jde o první údolní nádrž v Čechách s hrází vysokou až 18 m a obsahem přes 3 miliony m3 vody a kromě přilehlých sádek se štičí líhní u něj zaujme vysoký vodopád, přepadající do Tismenického potoka. Nedílnou součástí obou výše uvedených 50ti hektarových nádrží jsou obloukové kamenné mostky a propustě, jakési atributy městských rybníků.

Podobnými se totiž mohou pochlubit i vodní díla ve Lnářích, v Blatné, ve Strakonicích a Vodňanech. Lnářský, s barokními světci sv. Janem Nepomuckým a sv. Donátem, mezi protáhlými rybníky Zámeckým a Podhájským, byl sice značně poškozen při povodních roku 2002, ale již se znovu skví v plné kráse. Kolorit Lnář, městečka doslova rozděleného rybníky na Smoliveckém potoce vhodně doplňuje rybník Vesský, připomínající skrovné počátky později rozlehlého panství, poprvé zmiňovaného roku 1313.

Kamenný obloukový mostek, spojující ostrovní zámek, původně vodní hrad, obklopený vodami opět Zámeckého rybníka na říčce Lomnici, zase nemůže chybět na žádném turistickém pohledu Blatné, městečka založeného na houpavých lomnických „blatech“ a poprvé zmiňovaného 1235 (městem však až od r. 1601). Zámecký rybník stále slouží k romantickým projížďkám na loďkách a k zásobování vodou místních sádek, zatímco protější Sladovna měla mnohem praktičtější využití jako zdroj vody zámeckého pivovaru. Jihozápadně od Blatné se do roku 1828 rozkládal jeden z největších rybníků blatenského panství, téměř 82 ha Velký Sádlovský, jehož hladinu o nedělích brázdila na lodi vyhrávající zámecká kapela Ferdinanda Hildprandta. Z ekonomických důvodů byl „Sádlovák“ zrušen, takže bývalé rybniční dno nyní protíná železnice a přes jeden kilometr dlouhá, zalomená hráz slouží jako těleso komunikace na Záboří. Rybniční „obchvat“ města, doplňují severně rybníky Podskalský a Pustý a východně Přední a Zadní Topič. A dále východněji již leží Buzice, známé zpustlou vodní tvrzí, obklopenou ve středověku vodami Lomnice, nad níž se ve vsi opět klene malebný obloukový mostek…

Nikoli mostek, ale obloukový propustek zase znají všichni zahrádkáři strakonické zahrádkářské osady u Blatského rybníka. Roku 1243 obdržel řád Johanitů od správce Prácheňského kraje Bavora I. část strakonického panství s hradem. Jako zkušení válečníci doplnili jeho obranný systém založením rybníka v bažinách delty Volyňky, příznačně nazvaného Blatský, kdy v případě nutnosti bylo možno jeho vodou napustit i příkopy kolem hradu. Kromě Blatského se Strakonice, mimochodem historicky poprvé připomínané roku 1235 (shoda s Blatnou není díky tehdy společnému vládnoucímu rodu Bavorů ze Strakonic vůbec náhodná), mohly chlubit ještě rozsáhlým Svatováclavským rybníkem, situovaným v místě nynějšího areálu ČZM, který byl z ekonomických důvodů vysušen jako blatenský „Sádlovák“ roku 1836.

Jako Blatné, i kdysi královskému městu Vodňany, poprvé připomínanému roku 1317, dala jméno poloha v močálovitém a vodnatém území. Středověké latinské texty o něm píší jako o Aquilea Bohemorum, Českých Benátkách, vzniklých na místě bývalé rybářské osady Vodná na řece Blanici. Město významně profitovalo z polohy na obchodní stezce a později z rýžování a těžby zlata. Největší věhlas však získalo až od konce 15. století změnou obranných bažinatých rybníků ve svém okolí na moderní rybniční soustavu s využitím řeky a kamenných klenutých mostíků. Výsledkem je od severu ohraničené město jednotnou soustavou rybníků od západu k východu v pořadí Velká Outrata, Malá a Velká Podvinice (ta vznikla rozdělením původního rybníka Podvinice při stavbě státní silnice, která přechází řeku Blanici novým, opět klenutým mostem) a Velká Okrouhlice. Proslulost vodňanského „rybníkářské“ dědictví stála v roce 1920 u založení Střední rybářské školy, jediné v republice, nyní s možností vyššího odborného studia vodního hospodářství a ekologie. V roce 1953 pak u zahájení provozu Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického, jehož soustava pokusných rybníčků při severozápadním okraji města patří k největším v Evropě. A světoví odborníci se již několik let pravidelně scházejí na Vodňanských rybářských dnech, doplněných výstavami a rybářskými trhy, které potvrzují, že české rybářství a rybníkářství se opravdu nemají za co stydět…

Soutěžní otázky :
5.1. Co znamená slovo „atribut“ a kdo a s jakým atributem je patronem rybářů a rybníkářů ? Kde leží nejznámější kamenný rybniční mostek, na kterém dvě panenky hrály v kostku ?
5.2. Jaký je rozdíl mezi rybníky komorovými, třecími a výtažníky?

Na otázky je možno odpovídat do pondělí 6. dubna 2009 včetně, na e-mailovou adresu: miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně odevzdávat do téhož data v INFOCENTRU Strakonice.
Soutěž je vedena v samostatné linii pro základní školy regionu a po samostatné linii pro širokou čtenářskou veřejnost.

Správné odpovědi na soutěžní otázky 4. dílu:
4.1. Název Bezdrev údajně vznikl ze slov „bez dřev“, což znamená, že hráz rybníka nebyla vyztužena dřevem, ale tehdy nově kamenem. Jiné teorie uvádějí ale i vznik ze slova „bystrý“ nebo „nestálý“. Vladislav Jagellonský si vysloužil přízvisko „Král Bene“, tj. král Dobře, protože na přání a požadavky šlechty, odpovídal velmi často právě jen „bene, bene“, protože jimi nechtěl být obtěžován. Jeho syn Ludvík zahynul roku 1526 utopením při ústupu z bitvy u Moháče.
4.2. Dvouhorkový způsob rybničního hospodaření znamená, že je o dvouletý hospodářský cyklus. Rybí násada je vysazena do hlavního rybníka, kde dorůstá na tržní rybu a je slovena jako tržní ryba až druhým rokem. Dvouhorkový proto, že ryba prožije v rybníce „dvě horka“, tj. dvě léta (myšleno jako roční období), čili dva roky.

Výherci 4. kola:
Strakonického „žabáka“, tričko,hrneček a samolepky s logem soutěže vyhrávají Tereza Hálová za 8.A ZŠ F.L.Čelakovského, rybníkáři ze ZŠ Katovice a bimbicek ze 6.B ZŠ Bavorovská Vodňany

Ceny pro výherce jsou k vyzvednutí na MěÚ Strakonice, odboru ŽP, Velké náměstí (budova Komerční banky), 3. patro, číslo dveří 6312, Ing. Šobr Miroslav

Text : Ing. Miroslav Šobr, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
Foto : Ing. Miroslav Šobr, Ing. Radka Vokrojová
30. března 2009