Zemí zamyšlenou 4.

Podsrpenské lípy v k.ú. Přední Ptakovice (obvod kmene: 420 a 468 cm, výška 26 a 29 m, přibližné stáří 200 let)
Augustiniánské lípy ve Lnářích (obvod kmene: 640 a 420 cm, výška 32 a 27, přibližné stáří 300 - 400 let)

“Jistě chodívala na podsrpskou pouť jako její ostatní družky a jistě svěřovala své prosby i žal bolestné Matce Boží, trůnící na hlavním oltáři tohoto poutního místa v dalekém kraji proslaveného. “

Spíše než úryvek Ladislava Stehlíka, znáte určitě sydceryvné povzdychnutí Heleny Růžičkové, alias Škopkové : “Panenkomarjá podsrpenská, za co mě trestáš” !! Obojí se týká poutního chrámu Navštívení (Bolestné) Panny Marie pod vrchem Srpská, v katastrálním území Přední Ptakovice. Byl založen koncem 18. století díky soše Panny Marie, kterou do Strakonic přinesla rozvodněná Otava v roce 1748. Podle “pokynu zhůry” ji nálezce umístil na své pole na Podsrpu. A lidé, kteří se k ní přišli pomodlit se začali modlitbami a vodou z nedalekého “zázračného pramene” uzdravovat, což už byl pádný důvod ke zbudování kostela, kde je socha umístěna dodnes.
Později k němu byla vysazena od Strakonic lipová alej, z níž se do dnešních čas zachovaly dvě mohutné památné lípy při silnici na Podsrp. Určitě pamatují slavná procesí z okolních vesnic při svátcích P. Marie, dnes bohužel nahrazená téměř nepřetržitým procesím kouřích automobilů, zdolávajících příkrý Podsrp.
Jak píše L.Stehlík, neznámý gotický mistr dal zdejší Madoně “..mnoho ze selského výrazu zdejšího kraje. .” Podobné se podařilo jinému mistrovi, který vtiskl tvář gotické Madoně, později uložené ve lnářském klášteře bosých augustiniánů. Také její klid střeží dvě nepřehlédnutelné lípy u vchodu do klášterního kostela Nejsvětější trojice. Ta větší je dnes nejmohutnějším stromem rybníkářského Lnářska vůbec. Však byl kostel založen již koncem 16. století a klášter o sto let později. Možná právě fluidum gotického umělce bylo “zázračným pramenem” pro Františka Bílka a později Václava Levého. Oba nějaký čas žili ve lnářském klášteře a oba se stali průkopníky novodobého českého sochařství. A to ještě spoustu lipového dřeva přetvořily Františkovy šikovné řezbářské ruce.
Podobný osud ale těm dnešním lnářským už nehrozí, protože coby památné stromy jsou pouze v rukou matičky přírody. Takže ať ještě dlouho šumí všem, kteří v současném chaotickém světě neztrácejí víru v “zázračné prameny” . . .

Soutěžní otázky na 17. března 2005:
4.1 Co to byl proslavený “lnářský modrák”?
4.2 V kterém roce postihla Strakonice poslední velká povodeň ?

Odpovídejte, spolu s odpověďmi na otázky ze 17. března, do pondělí 21. března na adresu Listů Strakonicka.

Text : Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP
Foto : Brůžek Jaroslav, Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP