5. Soutěž "Tůně u Hajské"

Návrat do starých dobrých zlatých časů připomíná vycházka ze Strakonic po rybářské stezce pravého břehu řeky Otavy směrem východním, k obci Hajská. Zatímco o dobrých časech se dá různě diskutovat, o časech zlatých nikoli. Miliony let vymývala voda zlatá zrnka daleko na Šumavě z křemenných žil rulového podloží kolem Kašperských Hor a v písčitých náplavech je snášela stále níž a níž po proudu, dávajíce tím řece přívlastek „zlatonosná“. Nepřekvapí tedy, že pozůstatky prvního osídlení strakonické kotliny kolem Otavy lidem tzv. knovízské kultury z doby bronzové spadají už do 9. století před.n.l. a rozhodně není náhodné. Zlatá zrnka vždycky měly a stále mají své zvláštní čarovné kouzlo kdekoli na světě . . .

Po moudrých a tajemně přírodních Keltech z 2. století před n.l. se dokonce zachovala dílna rýžovníka zlata, odkrytá znamenitým archeologem Bedřichem Dubským v blízkých Modlešovicích. Až do 15. století vydávala řeka své bohatství, po Keltech Římanům, později již natrvalo Slovanům a pozůstatkem mravenčí práce desítek generací je rozvlněné moře sejpů, někdy také hrůbat či odvalů, tedy zbytků bývalých rýžovišť od Sušice až po Štěkeň.

Právě území od Hajské k Modlešovicům je přímo vzorovou ukázkou pozůstatků zlaté horečky našich prapředků a předků. Vlna za vlnou, kopeček dolík, kopeček dolík, atd., dávají široké údolní nivě řeky, která tu v dávných dobách několikrát měnila své koryto, neopakovatelná ráz rozlehlého „krtkoviště“, podpořený i pozdější, novodobou těžbou štěrkopísku. Z tohoto pohledu území prospělo, že bylo již v 70. letech minulého století vyhlášeno za památkově chráněné archeologické naleziště, takže těžbu štěrkopísku tu lze poměrně dobře, v rámci zákonů, regulovat.

Pominula horečka rýžovnická, sejpy se změnily na chudé pastviny porostlé keři a nízkou vegetací s převahou vřesu. Průzkumy v roce 1943 sice ukázaly, že průměrný obsah zlata ve zdejším písku je stále ještě kolem 0,018g na kubík a pozoruhodný je i velký obsah pyropu, čili granátu, ale ekonomická kriteria hovoří jasnou řečí. A tak se o svá nezpochybnitelná práva znovu hlásí příroda.

Postupným zarůstáním hrůbat náletovými dřevinami, hlavně jívami, jeřáby a břízami, a pravidelnou záplavovou činností řeky, vzniká mezi Hajskou a řekou pravý labyrint jezírek, tůní a tůniček, plný obojživelníků a také vzácných druhů rostlin. Odborníka potěší, především na jaře, ropucha zelená i obecná, kuňka s červenými skvrnami na břiše, skokan skřehotavý a nejvíce vzácná a chráněná blatnice skvrnitá. Na pohled příjemnější a známější je ale určitě populární rosnička a malí barevní dráčkové, čolci.

Rozsáhlý výskyt obojživelníků je v roce 1975 prvním důvodem k vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka, Tůně u Hajské, o výměře 6,50 ha. Důvodem druhým byla výjimečná kombinace teplomilné a suchomilné květeny na sejpech a bažinných společenstev tůní. Chráněná žebratka bahenní, v bělostných až růžových kobercích pokrývající kulatá oka jezírek, je odměnou za nákladné, v hodině dvanácté provedené odzemnění. Pomohlo i porostům mohutného bazanovce kytkokvětého, drobného ptačince bahenního a masožravé bublinatky jižní. Pravidelné kosení agresivních kostřav a vysekávání náletových osik a bříz, zase prospívá prstnatcům májovým, puškvorci i žlutým kosatcům. Protiklad k nekonečným porostům vřesů a pavinců na temenech sejpů.

Bývalý zlatý poklad říčního písku, jako kdyby se tu převtělil do zlatého pokladu dneška na povrchu. Zlatožlutě elegantní žluva hajní, třpytící se lesklá pírka bažantů, poletující brouci zlatohlávci, rozkvetlé zlaté květy divizny i smutně zlaté podzimní opadávající listí osik...

Krásný a bohatý je tenhle kousek přírody nedaleko Strakonic a pokud bude zpřístupněn plánovaným povalovým chodníčkem s malou naučnou stezkou, budou si moci všichni návštěvníci ještě lépe vychutnávat ty staré zlaté časy. . .

Soutěžní otázka:
1. Kdo to byl Bedřich Dubský a kdy žil ?
2. Uveďte názvy alespoň tří pohádek (nejlépe filmových) a alespoň jeden název rostliny v jejichž názvu se objevuje cokoli zlatého.

Správné odpovědi na soutěžní otázku č. 3 :
1.Milíř je zařízení pro výrobu dřevěného uhlí (ze 100 kg dřeva cca 20 kg uhlí). Humna je původně mlat u stodoly, později i přilehlý pozemek za stodolou. V pohádce byl za humny drak a u milíře uhlíř (Patočka) a taky už „nepyšná“ princezna.
2. Lýkovec je jedovatý díky pryskyřičné látce mezereinu v kůře a v plodech, který způsobuje záněty sliznic a těžká poškození ledvin až smrt.

Výherci :
Knihu Toulavá kamera II. a tričko, čepici, hrneček s logy soutěže obdrží ZŠ Čelakovského Strakonice,
tričko, čepici a hrneček s logy soutěže Lenka Koubová, Strakonice a Michal Panuška ze Strakonic

Odpovědi je možno zasílat do středy 7.3. 2007 e-mailem na miroslav.sobr@mu-st.cz nebo písemně do redakce Strakonického deníku nebo do Infocentra Strakonice. Ceny budou všem výhercům doručeny osobně zástupci MěÚ Strakonice, odboru ŽP

Text a foto Ing. Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP